Děkuji autorce za téma hodné pozornosti, přičemž podstatu věci nejstručněji a nejkrásněji řekla v názvu příspěvku.

Jsou různé snahy zachránit různé druhy živočichů, některé jsou chvályhodnými snahami, které může korunovat úspěch, a v minulosti tak již nastalo, jiné, jako například enormní úsilí na záchranu pandy bílé jsou především politickými projekty, přičemž jiné druhy trpí tím, že prostředky jsou prvotně věnovány na onu pandu.

Z historie lidského přístupu k různým druhům na pokraji vyhynutí je nesmírně zajímavý příběh vymírajícího severoamerického bizona a evropského zubra, tyto dva živočišné druhy napřed lidé dovedli na pokraj vyhynutí a poté právě pomocí těchto dvou druhů byla hrozba jejich vyhynutí odstraněna: Zubr pomohl oživit genofond bizona a naopak.

Možná na to téma napíšu blog.

Bohužel, je-li některého živočicha jen cca. třicet jedinců, šance na uchování druhu při životě jsou mizivé, zvláště má-li daný živočich extrémně rozlehlý areál výskytu. Genetická variabilita pouhých třiceti jedinců jednoho druhu prostě nedává předpoklad k dostatečné diverzifikaci vloh na ochranu před tím či oním nebezpečím světa vezdejšího, byť by to bylo jen nebezpečí infekčních nemocí.

Neodmyslitelnou součástí života velryb je migrace. Dokáží uplavat desítky tisíc kilometrů, cestují z jednoho oceánu do druhého. Nevím jak by prospívaly v rezervaci. Možná by tam nějakou dobu přežily, ale trvalé řešení to určitě není. Výborná věc bylo embargo na lov velryb, bohužel jak se k tomu postavili Japonci všichni víme ...