„V současné době nelze dodávky energie pro výrobu tepla, mobilitu, zásobování elektřinou a průmysl v Evropě zajistit jiným způsobem. Má proto zásadní význam pro poskytování veřejných služeb a každodenní život našich občanů,“ řekl Scholz. Jde o slova, u nichž se nepochybně usmívá ruský prezident Putin, a naopak pláčou trpící Ukrajinci, kteří čelí brutální ruské agresi.
Jde o slova, která jsou ostudná zejména proto, že nemusela být vyřčena. Stačilo, aby Německo v minulých letech naslouchalo četným varováním energetických i bezpečnostních odborníků, kteří mnohokrát varovali před tím, že je německá transformace energetiky příliš zbrklá a vede k nebezpečné závislosti na Putinově Rusku. Bohužel marně.
V příštích měsících a letech bude určitě předmětem řady analýz a dost možná i vyšetřování, zda byla německá hluchota způsobena více ideologickou zaslepeností, nebo ruskými penězi motivovanou kolaborací, nebo jinými penězi motivovaná vidina rychlého zbohatnutí. Ukrajincům to ale bohužel nepomůže. Ti potřebují pomoc akutně, nyní. Včera bylo pozdě. Jenže německý kancléř jasně řekl, že některé hranice nepřekročí.
Musíme si ale tento moment pamatovat do budoucna. Němci si musí přiznat, že si zmíněné hranice nakreslili sami a dobrovolně. Jednu z čar přitom dokončili jen před pár týdny, když odstavili několik dalších jaderných elektráren.
Němci si musejí umět přiznat, že znovu fatálně selhali. A není až tak podstatné, že většina měla dobré úmysly. Chtěli chránit životní prostředí a klima. Chtěli vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů. To je nepochybně správná myšlenka. Jenže se vydali na cestu stylem, že si dali klapky na oči a sprintovali kupředu, aniž by se ohlíželi napravo nalevo. Teď narazili. A ten náraz je tragický. Bohužel ale především pro Ukrajinu. Němcům zůstane hanba. Nám všem brutální ceny energií a dost možná i jejich nedostatek.
Nějak si s tím určitě poradíme, i když to bude měsíce, možná i roky bolet. Snad nás to ale aspoň probudí a pochopíme, že běhat s klapkami na očích se nevyplácí. A už vůbec ne sprintem.
