Pravda je, že Joe Biden oslovoval před volbami voliče i spoustou zelených slov a plánů. Jenže naštvaný může být jen ten, kdo absolutně nevnímá realitu. Svět se totiž v posledních měsících hodně změnil. Zuří válka na Ukrajině, energetická i ekonomická krize. Stále větší a větší drápky vystrkuje Čína.
Biden tak logicky velí, aby USA otočily kormidlo do pragmatických vod. Projekt by mohl vyprodukovat až 180 000 barelů ropy denně a vytvořit 2500 pracovních míst během výstavby a následně 300 dlouhodobých pracovních míst. Generovat by měl miliardy dolarů v licenčních i daňových příjmech pro federální, státní i místní úřady, uvedla společnost ConocoPhillips, která bude na Aljašce ropu těžit.
V těžkých dobách si nelze hrát na zeleného hrdinu. Biden to chápe, stejně jako to chápe prakticky celý svět, ovšem bohužel s výjimkou vedení Evropské unie. Ta, reprezentovaná Evropskou komisí, chce v zelených plánech nejen pokračovat, ale dokonce zrychlovat. Co to přinese, se teprve ukáže.
V každém případě by si ale Evropa měla být vědoma, že je surovinově velmi slabá a závislá na dovozu. Nemáme ropu, nemáme plyn, nemáme uran ani jiné vzácné kovy. Máme vlastně jen uhlí, které si ale chceme sami zakázat. Ursula von der Leyenová a další bruselští lídři rádi mluví o tom, že nám energetickou soběstačnost přinesou obnovitelné zdroje. To ale samozřejmě není pravda. Téměř celý byznys zejména se soláry, ale i s větrníky totiž ovládá Čína. Závislost zrovna na téhle zemi je podobný průšvih, jako závislost na ruském plynu.
Té plynové ruské se zřejmě dokážeme zbavit, ovšem vymanit se z područí Číny bude mnohem těžší. Zejména, když se k ní pod zelenou záminkou tulíme víc a víc. Evropa by se měla urychleně probudit a uvědomit si vážnost situace. Zatím to ale vypadá na pokračující podřimování se sladkými zelenými sny. Otázkou je, jestli náhodou ti odpovědní nespí na naducaných polštářích, kde je ale místo peří něco jiného.
Jestli to byly rubly a teď je nahradily čínské juany, to už je pouze spekulace.
